Svätováclavské dukáty 1923-1936 (Španiel-Benda)

Svätováclavské dukáty 1923-1936 (Španiel-Benda)

Popis:
Dukát Au 986/1000, 3.49 g, priemer 19.75 mm, hrana vrúbkovaná, autori Jaroslav Benda a Otakar Španiel.
Averz: postava vojvodcu Václava v drôtenej košeli a plášti, opásaná mečom, s vlajúcou koruhvou v ľavej a štítom v pravej ruke, vyrastajúca z oblakov. Vpravo a vľavo signatúry autorov “O.Š” a “B.”, to všetko v dvojitom, nepravidelne prerušovanom obvode. Opis sprava nahor “NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM”, to všetko v perlovci.
Reverz: malý štátny znak v hrotitom štíte s lipovými halúzkami po stranách v prerušovanom obvode, opis sprava nahor “REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ” a jednoduchý letopočet (1923 až 1936), všetko v perlovci.

Náklady:
Dukát 1923 – 61.861 ks
Dukát 1924 – 32.814 ks
Dukát 1925 – 66.279 ks, 65.784 ks podľa Macho a Chlapovič (2014)
Dukát 1926 – 58.669 ks
Dukát 1927 – 25.774 ks, 23.585 ks podľa Macho a Chlapovič (2014)
Dukát 1928 – 18.983 ks, 18.292 ks podľa Macho a Chlapovič (2014)
Dukát 1929 – 10.253 ks, 9.120 ks podľa Macho a Chlapovič (2014)
Dukát 1930 – 11.338 ks, 11.936 ks podľa Macho a Chlapovič (2014)
Dukát 1931 – 43.482 ks
Dukát 1932 – 26.617 ks
Dukát 1933 – 57.597 ks, 57.595 ks podľa Macho a Chlapovič (2014)
Dukát 1934 – 9.729 ks
Dukát 1935 – 13.178 ks
Dukát 1936 – 14.566 ks
Násobkom (2, 5, 10 dukát) sa nevenujem.

Ceny:
Trhové ceny týchto dukátov sú priamo závislé od ponuky a dopytu. Tie závisia od nákladu, výskytu na trhu, stavu a od spotovej ceny zlata. Dá sa povedať, že trhové ceny týchto dukátov sa pohybujú asi od 300 € (napr ročník 1925 v stave good VF) až do hranice cca 3000 € (napr ročník 1930 v stave about UNC). Cenám dukátov sa venujem aj v téme (článku) “Odporúčané ceny Svätováclavských dukátov 1923–1936 a sady týchto dukátov”.

Zbierkové stavy:
Vychádzajúc z mojich dlhoročných skúseností s týmito mincami konštatujem, že Svätováclavské dukáty v stave UNC neexistujú. Je to však môj subjektívny názor a nikomu ho nevnucujem. Samozrejme, že označenie stavu UNC sa bežne používa. Za zbierkové stavy Svätováclavských dukátov 1923–1936 dnes možno považovať stavy EF, good EF až about UNC.

Určenie vzácnosti Československých dukátov – tzv. Svätováclavských dukátov (podľa Karla, 2015):
Dukát 1923 – 61861 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1924 – 32814 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1925 – 65784 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1926 – 58669 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1927 – 23585 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1928 – 18292 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1929 – 9120 kusov – vzácnosť R
Dukát 1930 – 11936 kusov – vzácnosť R
Dukát 1931 – 43482 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1932 – 26617 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1933 – 57595 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1934 – 9729 kusov – vzácnosť R
Dukát 1935 – 13178 kusov – vzácnosť 10
Dukát 1936 – 14566 kusov – vzácnosť 10
K téme určenia vzácnosti Československých dukátov je venovaný samostatný článok.

Zdroje:
Katalóg mincí Valovič 2014
Katalóg mincí Československa Biľak-Jízdný 1980
Katalog mincí a medailí Macho a Chlapovič 2016
Vlastné zdroje
Vlastné foto

Foto:

Vyhodnotenie ankety

Anketa na stránke mince-dukaty, ktorá mala trvať do 30.9., mala túto otázku – Ako uskladňujete Svätováclavské dukáty ? Anketu končím skôr, lebo stránka už nie je aktualizovaná a návštevnosť stránky postupne klesá. Z celkového počtu 31 hlasov, bolo až 17 hlasov za uskladnenie v etue na mieru. Tiež som hlasoval za uskladnenie v etue na mieru, ale používam i uskladnenie v plastových obaloch. Ďakujem všetkým hlasujúcim za účasť na ankete.

Výsledky ankety:
Ako uskladňujete Svätováclavské dukáty ?
v pôvodnej etue
0/0%
v etue na mieru
17/55%
v bubline
4/13%
v plastových obaloch
7/23%
voľne na plate
1/3%
inak
2/6%
Celkom hlasovalo: 31

ČNB

Mince a jejich podoby od vzniku československého státu
Alena Hrdá

Zlaté mince

V měnové oblasti tehdy převládala teorie o přímé směnitelnosti bankovek za zlato. Protože tohoto cíle nebylo možné lehce dosáhnout, měla být nejprve vydána obchodní mince, tedy dukát. Bylo rozhodnuto, že dukát bude ražen v historických parametrech a ve své hmotnosti a ryzosti měl zůstat naprosto nedotknutelný. Zákon č. 62/1923 o ražbě československých dukátů určoval, že dukáty budou raženy jako obchodní mince. Pojmovým znakem obchodní mince je, že není zákonným, tzn. nuceným platidlem a její cena se pohybuje na základě nabídky a poptávky. Zákon přesně stanovil technické parametry jednodukátů a dvojdukátů a také skutečnost, že na lícní straně bude zobrazen obraz vévody Václava, jako tomu bylo na českých mincí po staletí, zvláště v 15. a 16. století. Pro velký zájem bylo rozhodnuto, že při příležitosti 1000. výročí úmrtí vévody Václava budou ještě vydány pěti a desetidukáty vždy s letopočtem ražby. Poprvé se tak stalo v roce 1929. Dukáty všech hodnot se razily až do roku 1938 v mincovně v Kremnici. Vznikem Slovenského štátu byla ražba přerušena. Ražba dukátů se sv. Václavem byla ukončena v roce 1951, kdy bylo naraženo omezené množství pro potřeby zahraničního obchodu. Další ražba byla trvale ukončena zrušením zákona o jejich vydání a vydáním nového zákona č. 76/1976 Sb., o ražbě československých dukátů. Kromě svatováclavských dukátů se v Kremnici v období první republiky razily ještě jiné zlaté ražby dukátových parametrů. Protože však nebyly vydány na základě zákona, jsou vlastně medailemi. Jejich zlatý obsah je osvědčen puncem, zatímco u svatováclavských dukátů garantuje technické parametry stát. Československý stát myšlenku na zlatou měnu po vydání dukátů nevzdal. Měla být ražena zlatá stokorunová mince s názvem hřivna. Kremnická mincovna na přípravě mince pracovala, ale po zhroucení newyorské burzy a následné světové hospodářské krizi k vydání mince již nedošlo. Po druhé světové válce hospodářské poměry nepřipouštěly ani úvahy o obnově ražby svatováclavských dukátů. Stát neměl zájem o ražbu zlatých mincí. Naopak chtěl zlato získat od obyvatelstva. Tomu odpovídal devizový zákon a prováděcí vyhláška. Možnost vydání zlatých mincí se naskytla až s příležitostí 600. výročí úmrtí Karla IV. v roce 1978. V červnu 1976 schválilo Federální shromáždění ČSSR zákon č. 76/1976 Sb., o ražbě československých dukátů. Podle něj měly být raženy dukáty pouze k událostem, které odpovídají historickému pojetí dukátů a tradicím dukátových ražeb. Technické parametry odpovídaly svatováclavským dukátům. Státní znak byl umístěn na lícní straně, aby byl zdůrazněn charakter státní mince ražené na základě právní normy. Další náležitosti lícní strany (označení hodnoty, letopočet ražby a vhodné drobné dekorační prvky) měla stanovit vláda ČSSR, stejně jako náležitosti rubové strany. Ta schválila tematické zaměření jednotlivých hodnot (jednodukát – osoba Karla IV., dvojdukát – státnost Karla IV., pětidukát – univerzita, desetidukát – rozvoj architektury a urbanistiky). Zároveň stanovila zásady prodeje v tuzemsku i zahraničí. V návaznosti na prodej v tuzemsku uložila zajistit novelizaci devizového zákona tak, aby občané ČSSR mohli dukáty držet ve svém vlastnictví. Dukáty Karla IV. byly jedinou zlatou ražbou poválečného Československa.

Zdroj: www.cnb.cz

HN STYLE

Za tieto mince kúpite byt. A majú ich milionári
Autor: Andrea Szőcsová
9.06.2014, 00:00

Mince sú podľa najnovšieho prieskumu o našich milionároch obľúbenou formou investície. Zberateľom je aj Tomáš Jančo, šéf Pantheon Technologies.
Mince, veterány a výtvarné umenie je to, čím si naši dolároví milionári korenia život. A to, že ide v prvom rade o vášeň a v druhom o biznis, je jasné po prvej vete. Presvedčí vás o tom aj muž, ktorému učarovali československé mince.
O minciach rozpráva s takou vášňou, že vám je jasné, že nejde o víkendového zberateľa alebo rýchlokvaseného investora. Tomáš Jančo má lásku k dejinám v krvi. A na prvý pohľad vidieť, že má tento dolárový milionár mince „ohmatané“ . A to dokonale.
K zberateľstvu sa dostal už ako dieťa. Ako to býva – túto náklonnosť takpovediac zdedil. „Vždy bolo okolo mňa veľa ľudí, ktorí niečo zbierali. Ale skôr šlo o známky,“ vysvetľuje svoje začiatky majiteľ softvérovej firmy Pantheon Technologies.
Otec zbieral známky, bankovky a mince. Zbierali aj strýkovia a… vznikla celkom slušná rodinná tradícia.
No aj Tomáš Jančo však chcel mať naozaj svoju zbierku. A preto začal od nuly. „Je to tak najlepšie,“ tvrdí. Mal vtedy sedem rokov. Áno, čítate dobre. Sedem.
„Dať dokopy niečo ucelené je to, čo ma na tom fascinuje.“

Kvalita, ktorá nemá obdobu
A uveríte mu každé jedno slovo – pretože vie presne, čo chce. A to je kúsok prvého Československa. Teda mincí z obdobia od roku 1918 až 1939. A ide si za svojím – buduje zbierku, ktorá nemá obdoby. Neveríte? „95 percent z toho, čo bolo vydané v prvej republike, je už doma,“ hovorí skromne. Hneď dodáva, že 80 percent nie je až také umenie zohnať. Problém, alebo vlastne zábava, prichádza vtedy, ak sa chcete približovať k tej stovke.
Ceny sú rôzne, bežné mince sa pohybujú v desiatkach eur. Pri tých vzácnejších, z ktorých existuje len pár kusov – tu už hovoríme o šiestich cifrách.
„Vlastne ani neviem, koľko mincí mám, nejde tak ani o počet, ale o kvalitu. Všetky mám uložené v zamatových škatuliach v banke.“ Väčšinou sa nimi kochá, keď prinesie ďalší úlovok. A to je teraz celkom často. „Skoro každý mesiac,“ hlási hrdo.

Elita na čakačke
Prečo práve obdobie slávnej prvej republiky? Pretože už v nich cítiť históriu a pritom to obdobie nie je nereálne ďaleko. A mali aj dobrú pôdu – na začiatku 20. storočia vznikal nový štát, ktorý potreboval novú menu, a to rýchlo. „Baví ma spoznávať príbehy, aj napríklad politické pozadie, ktoré v sebe nesú.“
A tie príbehy sú často raritné. Existujú totiž mince, na ktoré sa čaká roky. „A aj ja mám najbližších 30 rokov na to, aby som sa k nim dostal. Už aj vieme, kde niektoré sú. Spoliehame sa na tých dedičov, ktorí k tomu nemajú vzťah,“ smeje sa. Pretože práve takto sa na trhy dostávajú tie najvzácnejšie kusy – buď potrebujú ľudia peniaze, alebo k týmto veciam jednoducho nemajú vzťah.

Cieľ je jasný: múzeum
Tomáš Jančo si však tento kúsok histórie neplánuje nechať len pre seba. Má totiž jasný cieľ – dať dokopy pár zberateľov, ešte trochu vyšperkovať svoju zbierku a otvoriť v Bratislave múzeum. „V Česku ani u nás nie je nič, čo by ukazovalo túto časť našej histórie,“ vyhlasuje. Pohybuje sa totiž medzi zberateľmi, ktorí zveľaďujú svoje zbierky už skoro pol storočia a sú kusy, ktoré ešte verejnosť nevidela.
A jeho zberateľský sen? „Mám, ale bude to ťažké – boli vyrazené len štyri kusy. Ide o dukát z 1. republiky z roku 1937 – päťdukát. Je to asi najvzácnejšie, čo tu z tohto obdobia máme.“

Zdroj: http://style.hnonline.sk/…ch-milionari

Naše rodina č.16/99

Jeden z mnohých zaujímavých článkov o Svätováclavských dukátoch. Tentokrát z časopisu Naše rodina č.16/99.

Před lety jsem dostala zlatý svatováclavský dukát z roku 1926, Prosím o sdělení jakou má hodnotu.
Z. Sch. ze Slavkova

Nejenom tazatelka ze Slavkova, ale mnoho dalších našich čtenářů zaslalo podobný dotaz na předválečné zlaté svatováclavské dukáty. A protože se domnívám, že by tato tematika mohla zajímat i další čtenáře, pokusím se dát odpověď v širších souvislostech.

Přestože po vzniku první Československé republiky naši obyvatelé projevovali odpor ke všem pozůstatkům rakousko-uherské monarchie a to někdy docela razantně, vzpomeňme namátkou osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo zákon o zrušení šlechtických titulů, k rakouské korunové měně měli zřejmě tehdejší představitelé vztah naopak velmi kladný. Československo si jako jediný nástupnický stát ponechalo koruny a haléře jako názvy jednotek své měny. To byl velký paradox své doby, jelikož název “koruna” byl zaveden vídeňskou bankou v roce 1892 právě proto, aby název měny vyjadřoval základní symbol tehdejšího císařství. Vždyť dodnes tento název používají některé evropské monarchie. To při výběru názvu pro zlatou minci o váze 3,5 gramu se zřejmě bankovní úřad rozhodl jednohlasně pro název dukát, který byl zaveden za vlády velkého českého krále Karla IV. Dalším paradoxem je, že císař a král Karel IV. vůbec netušil, že mince s českým lvem, které nechal razit po vzoru benátských zlatých mincí, bude lid nazývat dukát. Latinsky ducatus znamená knížectví nebo vojvodství ale Karel IV vládl království a císařství. Pro přesnost, název dukát vznikl z posledního slova nápisu na benátském zecchinu tj. minci, podle které nechali lucemburkové razit své mince a ten zněl: “Sit tibi Christe datus quem tu regis iste ducatus”, česky “Tobě, Kriste buďiž dáno toto vévodství, kterému vládneš”.

Ražba zlatých dukátů přispěla k velké důvěře v naši měnu a stvrdila tak emancipaci, vyrovnání naší ekonomiky s vyspělými západoevropskými státy. Za Rakouska měl každý dukát své jméno a to podle člena habsburského rodu, který byl na něm vyobrazen. Návrh, aby i náš dukát se jmenoval podle hlavy státu Masarykův, byl smeten ze stolu dříve, než vůbec zazněl. Demokrat T.G. Masaryk by nesnesl pomyšlení, že v něčem připomíná rakouské monarchy. Když ducatus znamená vojvodství, kdo byl nejoblíbenějším “vévodou české země” a tak se sv. Václav již po několikáté dostal na české zlaté mince.

Historická mincovna v Kremnici začala razit dukáty v roce 1923. Prvních tisíc kusů bylo číslovaných a ty dnes dosahují cenu i 20 tisíc korun. Další série těchto mincí o průměru cca 2 cm byly raženy v nákladech několik desítek tisíc každoročně až do roku 1936. Jejich sběratelská hodnota je proto podstatně nižší. Jejich cena se pohybuje kolem dvou tisíc. Dále byly raženy dvoudukáty (průměrná cena je 5 tisíc korun), pětidukáty (cena cca 15 tisíc korun) a největším nominálem byly desetidukáty (dnešní cena je cca 30 tisíc korun). V letech 1937 až 38 bylo vyraženo jenom několik desítek kusů těchto mincí, a proto jsou sběratelsky velice ceněny. Jejich cena může být i desetkrát vyšší, bohužel se však na trhu téměř nevyskytují.

Všechny svatováclavské dukáty byly oficiální součástí měnového systému, i když se jednalo o takzvané obchodní mince, které sloužily k ukládání úspor obyvatelstva do zlata. Dukáty se užívaly jako dárek nejbližším, často dobře posloužily našim emigrantům překonat počáteční období v cizí zemi. Ve snaze vyrovnat se první republice byla ražba původních svatováclavských dukátů obnovena komunisty v roce 1951. Bylo však vydáno pouze několik set kusů z čistě propagandistického hlediska. Sběratelská cena těchto mincí je však několikrát vyšší. Za dukát s letopočtem 1951 lze získat až 20 tisíc za dvoudukát asi 25 tisíc korun.
Kromě těchto oficiálních ražeb byly v roce milénia mučednické smrti sv. Václava vydané pamětní dukáty. Dnešní cena tohoto dukátu je asi 6 tisíc, pamětní trojdukát lze prodat za 15 tisící a pětidukát s vročením 1929 může stát i 25 tisíc korun.

Svatováclavské dukáty se v době první republiky prodávaly za 100 korun, dnes dosáhly hodnoty zhruba 20 krát vyšší. Prodejem jednoho běžného dukátu nikdo nezbohatne, avšak ztratí jeden z nemnoha osobních kontaktů s naší historií, která je ve svatováclavských dukátech obsažena.

Uvedené texty lze citovat pouze s uvedením zdroje a autora.
© Milo Burdátš 1999
© Naše Rodina 1999

prikladám link s celkom zaujímavým info

http://coins.lmsystem.sk/index.php?…

• “Už v r. 1923 bola trhová cena tohto dukátu 120 Kč. Cena čistého zlata v jednom dukáte bola menej ako 73 Kč (1 g rýdzeho zlata stál cca 21 Kč a v jednom dukáte je cca 3,44 g čistého zlata).”